Chce to čas

Na začátek je důležité říct , že každý pes se dá vycvičit. Když se psovi hodně věnujete dá se říci , že dokáže téměř cokoli co ho naučíte. Poznala jsem hodně názorů ( i na mojí osobu) , že můj pes není světec a že mu hodně věřím, a že na to nemám atd... Tyto řeči mě připomínali spíše závist. Já osobně vím , že je těžké klást si vysoké cíle , že i přes velkou snahu se může stát , že se to nakonec nepovede. Ale to je právě ono.!!!! Ve všem jde o zkušenosti , které člověk musí nasbírat,aby mohla něco dokázat.. Proto si myslím , že když někdo řekne o psovi, že je to marný , že ho už nic nenaučíš , tak to není pravda. Nezáleží na tom, kolik psovi je nebo po jakých je rodičích , ba jestli je vůbec s ,,papírama“ především záleží na tom co s ním plánujeme a podle toho se chovat a ne to vzdávat. Pes je především kamarád , který když nás má rád, je schopen udělat vše. Nemá ale cenu psa do něčeho nutit , ale poznat co ho baví a tomu se věnovat , postupem času s ním můžete začít dělat i to ostatní co chcete zkusit. Časem jsem pochopila ,že nejdůležitější je přesvědčit sama sebe že to prostě jde, hlavně se nebát a nic nevzdávat a když tohle dokážu , dokáže to i můj pes. Jak se říká – jezdec když spadne z koně znova nasedne a takhle je to i v kynologii-, když něco vzdáš nemůžeš předpokládat , že příště budeš lepší. Tohle všechno jsem pochopila i já , a že mi to trvalo.Každý si chce v životě něco dokázat i já , ale je důležitý být trpělivý , nikdy nikdo neví kdy se to stane. Důležitý je vědět , v čem chceš něco dokázat a nemíchat toho hodně dohromady a hlavně vědět , že když to vzdáš tak to nedokážeš už nikdy.